Jdi na obsah Jdi na menu
 


Agility na hřišti (duben - červen)

26. 4. 2009

První agility 26. 4.

První kontakt s hřištěm proběhl v neuvěřitelném klidu. Byla jsem opravdu moc překvapená! Čekala jsem neovladatelného rozlítaného všude čuchajícího Artýska a místo něj tam se mnou byl celkem klidnej a soustředěnej pejsek!!! Parkur zvládal celkem standartně. Přihlásili jsme se na skupinu s krycím názvem Závodníci, takže chvílema i cíleně trénujeme a první cvičení bylo moc fajn. 

Obrazek

jsem v roli fotografa, tak naše fotky nemáme, tak tentokrát koukněte na Eldu a Pavlínu 

Druhé agilitění 3. 5. 2009

Páníček to poněkud pomotal, a tak jsme cvičili až poslední hodinu s pokročilou partičkou. Artýska na začátku strašlivě rozčílila přítomnost Roggieho a byl skálopevně rozhodunt ho zabít. Já byla skálopevně rozhodnuta to nedovolit, takže jsme chvíli vypadali značně otřesně pro nezainteresované, ale doufám, že všichni už vědí, s kým mají tu čest a nijak netrpí:o))). Artýsek je mrcha zlenivělá a velmi často si jede to svý = nepracuje se mnou. Dneska si za to vysloužil pořádnej vylágoš a pak - světe div se - běžel moc hezky. Samozřejmě, že chyb by rozhodčí našli nepočítaně, ale co. Nejsme borderka:o).

Na video mrkněte zde a na fotky zase zde... 

Obrazek

démon Julča s páníčkem

 Necvičíme kvůli Holandsku, ale hned jak to půjde začneme dvakrát tak lépe:o))).

Páté agilitění 24. 5. 2009

Vedro je jako na poušti a Pavlínina prorocká slova o tom, jak se nám po hale bude ještě stýskat docházejí svého naplnění. Psíci se po hřišti plazí a nechtějí si ani hrát ani nic. Pavlína tentokrát postavila několik sekvencí a měli jsme trénovat:o))). Nakonec jsem vyměkla a nechávala jsem si v ruce ňamku. Na jiný způsob, jak Artuše rozpohybovat, jsem prostě nepřišla! Fotky zde... 

Obrazek

náš nejvíc nejambicióznější spoluagiliťák Honzík s Phoebee 

Šesté aglitění 31. 5. 2009

Znovu se dostáváme k tomu, že hala ve Vysoké bylo prostě geniální místo. Tentokrát pršelo opravdu intenzivně a bylo lepší dojít do lesa a trénovat odložení a přivolání a chůzi u nohy v atraktivním rušivém prostředí. Artýsek dokonce dostal tolik důvěry, že i celkem samostatné cviky dělal bez vodítka a nikam u toho neodešel. Nakonec jsme ale přeci jenom na čersvou stopu narazili (my jsme srnku viděli utíkat přes naši cestu)... Nejdřív si povel stopa zkoušela Pavlína s Indií a Indule směr a stopu našla s přehledem, stejně jako Artýsek. Za námi šla kraťanda Ari - ta si nevšimla stopy ani omylem a tibetský teriér Roggi taky ne. Přitom můj psík byl celou dobu doslova zmrcnutej a nereagoval absolutně na nic:o). To je naprosto typickej příklad chování loveckých a ovčáckých plemen:o))).

Sedmé agilitění 6. 6. 2009

Nejdřív to vypadalo, že i tentokrát proprší všechny kurzy, ale nakonec lilo jenom chvilku a pak se dalo krásně trénovat. Měli jsme postavenej dvojkovej parkur. Artýsek běhal úplně nádherně. Má poněkud zpomalený výlezy z tunelu, ale všechno ostatní dával v plný rychlosti. Chvíli jsem ho vrazila do auta a na pokročilý jsem ho znova vytáhla a běhal perfektně i druhou hodinu. Je to šikulka.

 

Obrazek

Fotky zde...

Osmé agilitění 14. 6. 2009

Tentokrát jsme došli na kurz v opravdu komorním složení. Elenka, Míša, Julča a foxl debilní. Nic konfliktního. Míšu sice pořád po očku hlídám, aby se k němu nedostal Artuš moc blízko, ale opravdu jenom po očku, protože na něj debil krátkosrstej spadeno nemá. Pohoda. Na jednou někdo vrčí. Artuš kouše do Julči, Julča se trošku brání, ale nejvíc ze všeho chce utéct. Marně. Snažím se chytit aspoň jednoho psa. Marně. V tom vstává Vojta. Letí asi dva metry. Chytá Artuše a prásk s ním o zem. Přebírám Artuše a prásk s ním o zem podruhé a vylágoš... Vojta klidní Julču. Nemám, co bych dodala. Trochu se zlobím, ale nejvíc se stydím. Julča získala dva pořádně hluboký šrámy ve slabinách. Artušovi jako obvyle nic není. Agility ten den už nestojí za nic. Psík se nesoustředí asi proto, že já se nesoustředím. Někdy bych ho fakt zabila! Není na něj na hajzlíka spolehnutí a vždycky, když na to zapomenu, tak mi to velmi rychle připomene. Nechcete někdo debilního nevyzpytatelného psíka? Jednoho tu do salámu mám!

 Obrazek

Fotky zde...

 Deváté aglitění 21. 6. 2009

Počasí nám fakt nepřeje, takže nemám ani žádné fotky - přístroj by to neudýchal. Zkoušeli jsme běhat zdánlivě jednoduchý parkur, ale několik chytáků se tam stejně našlo a vlála jsem jako hadr na holi. Nicméně Artýska (tentokrát na vyběhání opět s košíčkem) nic nerozhodilo a tak byl celkem soustředěný a vypadal, že je to zase zábava. Už ho nebudu nechávat v autě, přestává mi do něj naskakovat, protože tuší, že by tam mohl zůstat sám a to se mu dvakrát nelíbí. Gratulujeme našim spolukolegům k dosažení skvělých umístění na závodech v Mimoni a těšíme se na další klání:o).