Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hlídání Artýska 3

9. 2. 2009

V pondělí mám dlouhou odpolku a nechtělo se mi nechávat psíka samotnýho doma. Ne, že by to nezvádl, určitě ano, ale já bych byla nervózní ještě víc než obvykle. Zkusila jsem Pavlínu a doufala, že neřekne ne. Vyfasovala klíče od bytu a kolem jedný Artýska vyzvedla. Artýs se stihl vytáhnout, co v něm vězí a hned na chodbě za dveřma rozmontoval celou tašku s vytříděným papírem a naprosto neomylně našel krabici od čokolády Merci. Rozcupoval ji v obýváku a zklamaně zjistil, že všechen obsah byl již vyžrán vůdcem smečky. A tak to má být:o))).

U Pavlíny si jako vždy užil parádní vycházku včetně několika výchovných okamžiků a pak už jsem přijela (pročež všechny Pavlíniny výchovné okamžiky padly a pes sežral ze stolu klukům kus svačiny:o)))!

Na návštěvu ke štěníkům jsme se vydali oba dva - tedy já i Artýs. Indie vypadala jako že: To se mi snad jenom zdá, tak si sem klidně voďte koho chcete, aby mě a mojí rodinu očumoval! a pak se zadrhla v postoji, kterej u Artýska věští rvačku jako brno. Já tomu říkám, že mi pes zatuhne. Je to mrzká výhružka - něco zkus a zemřeš... Indýska je ovšem tvor značně inteligentnější než Artýs, takže vydržela zatuhnutá dostatečně dlouho, aby i Artýsek pochopil, že na štěňata se moc nepodívá. Vyklidil pole a hlídal dveře:o). I přes to se Pavlíně podařilo několik fotek, na kterých je foxteriérů jako smetí:o), včetně toho mýho.

 Obrazek

ten trpaslík je Bubu 

Na rozloučenou jsme si dali ještě vycházku kolem Stráže s klukama a hurá domů. Artýs dostal na cestu ucho a radostně ho žvýkal celou cestu, zodpovědně si ho donesl domů a dožral na koberci. Nic se nevyrovná chůzi po koberci s drobkama, které se  zapíchují do chodidel:o)))

Děkujeme spřátelené smečce za pomoc a nabízíme odplatu hlídáním jakéhokoliv čtyřnohého tvora ženského pohlaví (dvounohého zvládnu jenom jednoho, ale zato to může být i kluk...:o))).

Já a pes

 Obrazek

Bubu kouká (a chodí:o)!!! 

Obrazek

Bubu a sosák Artuše obrovského

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA