Jdi na obsah Jdi na menu
 


Holčičí výlet

2. 10. 2010

Ráno se mi vstávalo skvěle. Jednak se po dlouhý době vyvedlo počasí a jednak mě čekalo překvapení, o kterým jsem věděla pouze, že ke zdárnému průběhu budu potřebovat tepláky a boty do tělocvičny a: "Neboj, aerobic to nebude!" Když ráno Maruška dorazila, zrovna jsem si rvala vlasy, že jsem včera nevysála a honily mě i jiný stíhy, ale proč plakat nad rozlitým mlékem, ne? Zabalila jsem si tepláky a moje 7let starý aerobikový boty a šlo se do Brouka a Babky a tam na zumbu:o))). Už jsem o tom slyšela a něco četla, ale vydat se sama do nějakého tělonápravného zařízení se nedokopu a ani si o tom dokonce nedělám iluze, což z té situace dělá velmi fatální stav. Ale když je nás víc (dvě), nebojím se vlka nic a hurá do nového na nové.

O taneční stránce zumby se rozepisovat nebudu, jděte to vyzkoušet. Co mě ovšem zaujmulo, byl červený zpocený ksichtík, který se co chvilku prohnal přede mnou v zrcadle. Chvíli jsem to považovala za přelud, ovšem později jsem to identifikovala jako sebe a přestala se do zrcadla koukat. Koukání na Marušku bylo stejně výživný:o))).

Zumba dobrý.

Oběd taky dobrý. Skoro by se dalo říct lepší. Dávat do sebe kila je prostě příjemnější než je ze sebe sundávat.

Potom vejlet. Kryštofovo údolí - pro mě premiérově - a moc krásnej okruh. Skvělej den. Velmi skvělej den.

Děkuju.

S.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA