Tři výlety
Na ještědu to vypadá stále zimně, ale když všude kolem je už tolik jaro!
Vybrala jsem trasu, zabalila mapu a hned, jak jsme vylezli z auta, jsme zabloudili. Ne, jsem zabloudila. Vydala jsem se sice po modrý, ale po modrý na opačnou stranu. Jsem tam nahoře hrozně dezorientovaná, jak se cesta točí pořád dokola, takže za chvíli netuším, kde jsem. I když pravděpodobně za to částečně mohl i pán, kterej si přišel říct o 80,- korun parkovnýho...
Foťák jsem já blb zapomněla doma, takže tady jenom jedno ilustrační foto...
Bedřichovská přehrada
Celou zimu jsme se tam nahoru nepodívali, protože tam určitě jsou běžecký stopy a běžkaři by hrozně řvali, že jim ničíme stopu. Někdy minulej tejden jsem se tam už zkoušela podívat, ale cesta byla fakt příšerná - chvílema namrzlo, chvílema sníh, pak bahno. Prostě hnus. Takže jsme to otočili domů přesčasně. Situace se od minulého týdne příliš nezměnila, snad jenom je o něco víc bahna, sněhu míň, ale nijak závratně:o).
Jenomže tentokrát jsem se už vzdát nechtěla a došli jsme až k přehradě. Bylo tam nádherně jako vždycky. Bubíš se vydala na led a hned se probořila a nemohla ven, takže jsem zahájila záchranářskou akci a u toho si namočila koleno:o). Led byl silnej jenom 1centimetr a neudržel by už vůbec nic, ale byl tam hajzlík:o). Bubíš poučena už potom jenom obcházela břeh a očuchávala vodu:o). Přehrada je strašně plná, takhle vysoko jsem tam vodu ještě neviděla (teda led:o). Zpátky k autu jsme došli bez problémů, i když firn, co zbyl místo sněhu děsně klouže...
Artýsek byl celou dobu průběžně středně zmrcnut, Bubíš nikam nešla, byla trochu zpruzená z toho bahýnka. Zpátky jsme se vraceli po převaděči, tam se dá jít jenom s pořádnýma pohorama, neboť hloubka bahna často převyšuje výšku zbylého sněhu. Psů jsme potkali nula, chodců dva a jednu zarytou cyklistku, i když to na kolo ještě opravdu není!!!
...nahoře nad Artýskem letí kačenka, Artýsek ji loví,Bubíš ji loví...
Další fotky na naší galerii...
Jizera
Když přežijete cestu skrz takový zadky světa jako je Raspenava přecházející v Hejnice, tak zjistíte, že na Smědavě taky ještě není jaro:o))). Udělali jsme si moc příjemnej okruh kolem Jizery, i když nahoru jsme se ani nepokoušeli vydat, neboť brodit se sněhem není nejoblíbenější náplň dubnové vycházky... Toho brodění bylo víc než dost na normální cestě:o). Jenomže bylo zase úplně nádherně!!! Nepotkali jsme vůbec nikoho. To se hodnotí na stupnici klidu strašlivě vysoko:o).
Klasickej obrázek našeho venčení. Bubíšek na volno a Artýs na flexině. Osmi metrový lanko jsme museli vyměnit za pětimetrovej pásek, protože se výrazně liší trvanlivost. Lanko vydrží tak půl roku, pak se přerve, pásek rok a pak se někdy vyrve z toho zařízení uvnitř a někdy taky ne:o). Jenomže on už teď Artýsek tolik neškube. Někdy.
Další výlety nám zhatilo horšící se počasí a taky to, že se ze mě stal marůdek:o).
