Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kančí vrch

10. 4. 2012

p1130498.jpgp1130491.jpgVšechny vycházky, při kterých parkujeme nahoře na Albrechťáku , nazýváme vycházkami Kančími. Jednak se ten kopec fakt jmenuje Kančí a taky jsme tam viděli partu malinkých prasátek. Naštěstí maminka se rozhodla neukázat se! Je to kus lesa, kterej hned tak nekončí, a tak tam Artýsek dostává volno. Teda dostává... ne zase tak pravidelně. Dalo by se to spočítat na prstech jedný ruky, ale řekla jsem si, že bude dostávat víc. Vrátit se po svý stopě umí naprosto dokonale a šance, že někoho potká je minimální. Já vím, není stoprocentní, ale možná si zaslouží občas protáhnout nožičky i takovej osloň jako Artýs. V podstatě se nepohybuje jinak než pod neustálým dohledem. Není mi to vůbec příjemný, ale budu to chvíli zase zkoušet takhle...

Tentokrát se vydal kamsi v dál a bylo slyšet, že řvou oba psíci, což znamená, že ty srnky přímo i viděli. Bubíš se vrátila velmi rychle (5min) a Artýsek si z toho udělal vlastní program - tak 20minut? Potom už nikam nechtěl a po cestě zpátky už byl jenom s náma...

Plán je udělat časovej průzkum, jestli se jeho lovící tendence budou zvětšovat nebo zmenšovat nebo budou zůstávat na svým. Doufám, že u toho nikdo nepřijde k úhoně...

Fotek jsme moc neudělali, ale ty co máme, jsou zde.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA