Jdi na obsah Jdi na menu
 


Neděle

8. 2. 2011

Ráno jsem otevřela oko a vydala se vyvenčit svojí partu, neboť ve Stráži na mě čekala ještě Indulka. Nevěděla jsem, jak je na tom s háráním a netroufla jsem si vzít ani Bubu. S Indií jeden nikdy neví a koneckonců s naším trpaslíkem taky ne. Přeci je to jenom dcera své matky. Minule se - sice ve stísněných prostorách, ale to je neomlouvá - pěkně na sebe rychtovaly. Indule pak musela bý vykázána na zahradu:o). Ve Stráži jsem vyzkoušela, jak je na tom s Indií Bart a když jediný jeho zájem byla branka a opuštění zahrady, vzala jsem ho zase na stopovačku a Indii na Bubíšiny kšíry a flexinu. Tím okamžikem se nejvenčenějším psem stal Bart a parádně si to užíval:o). Indulka s náma šla celkem spokojeně, ale úplně jistá si nebyla. I když byla za poslední tři venčení jedinej osel, co musel řvát na psy za plotem. Teda řvát... Kdo zná Indii ví, že Indie neřve nýbrž vrčomručí a je u toho strašně komická.

Pavlína dopadla na výstavě parádně.

Já jsem si venčení jiných hovádů užila dosytosti. Teď už mě zase čekají "jenom" ti moji:o).

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA