Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ono to vypadá...

19. 1. 2010

že se nic neděje, ale opak je pravdou. Teda jinak. Neděje se nic velikýho, ale každej den máme spoustu zážitků. Užíváme sněhu a chodíme s Bubíškem a Artýskem každý odpoledne sáňkovat. Jednou jsme k nám přibrali i mojí 9. B (jejíž jsem hrdou třídní:o) a užívali si veliký společnosti. Stále se pokoušíme najít zelenou, která je na čtyřech z pěti map vyznačená a stále jí nenacházíme. Bubíškovi jsme byli kupovat opravdickej železnej košík na sosák, protože hodně jezdíme autobusem a ježto Bubíš je už veliká holka, musí to podle toho vypadat. S Pavlínou jsme byli na několika foxteriéřích výletech a to je dřina. Ačkoliv obě tvrdíme (a nelžeme!), že samostatné vycházky máme v pohodě, takhle hromadně by to leckomu mohlo připadat jako žvást, neboť přítomností ostatních (zatím klidných) foxlů se zmrcne Artýsek, který velmi efektivně předává zmrcnutost dál a ti, kteří se vyhnou první vlně již nemohou odolat druhé, neboť v té je zmrcnuta už většina smečky včetně mě:o))). Před výstavou jsme s Bubíšem absolvovali stříhání. Doma zkoušíme postávání na gymbalu a Bubíškovo přinášení hraček mé osobě a v neposlední řadě taky někdy spíme a jíme:o))). Na nedostatek činnosti si opravdu stěžovat nemůžu...

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA