Jdi na obsah Jdi na menu
 


Prázdninové úterý

22. 2. 2011

img_0021.jpgMíra má novej telefon - iPhone od Apple, tudíž byl ráno vzhůru skoro dřív než já:o))). Jinej názor na to měl Artýsek a laskavě se vykolíbal z vyhřátýho pelíšku až kolem devátý. Bubíšek sice vstávala dřív, ale hned po návratu z čůrání se zahrabošila zpátky a taky nehodlala jen tak vylézt. Ani mě se nikam nechtělo - venku sněžilo a předpověď o sluníčku vypadala jako další šílení meteorologů. Nakonec ale blunce vylezlo, já překonala lenorku a vydali jsme se do Sedmihorek. Moji sedmáci akorát probírají měřítko plánu a mapy a v učebnici mají výřez z turistický mapy právě Českýho ráje, tak jsem si řekla, že spojíme teorii s praxí a uděláme si tam výlet. K tomu je ovšem nejdřív potřeba prověřit destinaci, takže proto jsme se vydali právě tam.

Oba psi neochotně přišli na přivolání do obýváku, kde už věděli, že bude oblíkání do kšírů. Ovšem jakmile jsme vylezli ven, kšíry byly jako obvykle zapomenuty a hurá na výlet. Artýsek bydlel celou dobu na flexině a Bubíš stejnej čas na volno. Psů jsme potkali jednoho - fenku bígla, která od nás dostala piškot a lidí tak osm a většinou jsme je jenom zahlídli mizející za rozcestím.

img_0006.jpgV lese docela zima, při výlezu do kopců docela vedro:o).

Artýsek byl většinu času dost šílen. Představovala jsem si ty srnky s cepínkama, který by mohly zdolávat ty skály... Artýsek si je asi představoval taky a většinu cesty je honil a čmuchal, čím mi na zledovatělých úsecích způsoboval nemalé potíže balančního charakteru.

Nakonec jsme ze sedmihorek došli na Hrubou skálu, odtamtud na Valdštejn a zpátky do Sedmihorek. Už v autě jsme potkali bandu lidí venčící hodně psů. První paní měla dvě šeltičky a maliňáka, tak říkám Mírovi: Hele, to budou agiliťáci... A taky jo. Bukričovic smečka:o).

Nezaměnitelná sestava psů...

U nás si asi nikdo hele, agiliťáci neřekne:o))).

Fotek je málo, protože jsme kupodivu zapomněli foťák, ale Mírův nový telefon i fotí...:o))).

Teď v sedm hodin večer je jasné, že pouhé pochodování libovolně dlouhé moje psy neunaví. Bubíšek mi neustále nosí hračky, Artýsek se nechce nechat zahanbit, tak mě u toho nošení ještě otravuje zavilým pohledem. Vyloženě jim chybí trocha cvičení. A mají pravdu, jenomže taky se musí naučit, že nefunguju já podle nich, ale oni podle mě. Teď je prostě PADLA a basta!!! 

sedmihorky-unor-2011.jpg

...nejdřív po zelené ze Sedmihorek na hrubou skálu, potom po žluté a následně modré na Valdštejn a odtud po asfaltce zpátky do Sedmihorek...

(pěkných 10km)

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA