Jdi na obsah Jdi na menu
 


Venčení hnědobílých s černobílými

23. 9. 2010

Dneska bylo tak krásně a my úplně bez páníčka a ještě navíc se mi nechtělo venčit sama, tak jsem zavolala Pavlíně a už jsme měly sraz pod lesem na Bedřichovce. Pavlína vzala její černobílý komando - Eldu a Babetku a já vzala celou mojí partu. Ideální kombinace. Jediný šílený psík je Bubíš a široko daleko nikdo nemá koule, takže Artýsek je v klidu. Pavlína si myslela, že budu venčit na volno, tak jsem Tydýta pustila a hup  -už byl v prachu. Ovšem velký hrdina se vrátil ani ne za 10minut...:o). Jenomže mezi třema psíkama navolno jsem neměla morál to dál nepokoušet a vypustila jsem ho znova. Myslím, že si les vybydlel až do mrtva. Ještě jednou na nějakou tu chvíli zmizel. V dáli jsme ho slyšely pořvávat a to ve mě opravdu hrklo, protože jestli našel srnku (a on řve jenom když ji vidí), tak návratnost opravdu bývá počítána na hodiny. Myslím, že i tentokrát byl pryč tak do 20minut (což je na foxlíka zvyklýho zdrhat na tři hodiny hezký:o) a vrátil se úplně mokrej, jak si někde zaplaval, což mu návratku zcela jistě prodloužilo. Potom už jsem ho hováda drapla a bylo mi dobře po těle:o).

Zcela výjimečná situace se už zase dlouho nebude opakovat, ale z toho, že se psík vrací mám opravdu radost.

Děkujeme za venčení a za houby a taky za dodávání odvahy při vypouštění divého potvora Artýska.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA