Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výlet s osmákama (ne degu:o)

15. 6. 2012

Pozdě večer mi praskly nervy a padlo finální rozhodnutí o tom, že Artýska s sebou nevezmu. Neznám to na Malý Skále, nevím, kolik psů bude v kampu, netuším, kolik plotů má díry a kolik psů každej den utíká na svoje obhlídkový trasy. Ráno na mě Artýsek koukal jako hromádka neštěstí, tak jsem musela rychle odejít. Netuším, kolik situací by nakonec bylo potencionálně nebezpečných, protože dokud nenastanou, tak jsou celkem snadno přehlédnutelný. Ovšem labradora v kempu navolno, pitbula bez páníčka i chatrný dřevěný ploty jsem odhalila i tak. Bubíšek tohle zvádádá s grácií sobě vlastní. Má i další klady - třeba když se leží na chatce, tak leží taky a nechce vytvářet žádný aktivity. Nebo když si bere od dětí baštu, neukousne jim u toho ruku a tak podobně. Prostě s ní pohoda.

Artýskovi jsme nakonec nechyběly. S Mírou vyrvářeli aktivity, který by jim jinak těžko prošly:o))). Jedna z nich je třeba o nejtrpělivějšího držiče. To Míra vezme hračku, Artýsek se do ní zakousne a pak v tahu čekají, kdo pustí první. Po několika minutách Artýsek začne vydávat strašlivý zvuky - jako kdybyste mu trhali nohu nebo tak nějak a takhle skučí ještě 20minut... Míra vyhrává, ale zkuste půl hodiny držet hračku v tahu se skučícím psem.

Bubíš nakonec viděla Pantenon a Vranov a Suchý skály, koupala se pod jezem a cpala se v místní restauraci. Hezký. Je to s ní pohodička!

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA