Jdi na obsah Jdi na menu
 


Foxteriéři

1. 7. 2012

Jistě existují i výjimky, ale já si o foxteriérech udělala obrázek takovej:

Řešila jsem nedávno s Mírou, jak vypadá trénink psa, kterej je opravdu na práci a tím teď nemyslím pseudopasení nebo pseudonorování nebo nedejbůh agility, ale opravdickou práci. Takovou, při který psa roztrhá medvěd, když chrání stádo, takovou, kdy pes opravdu musí reagovat na přesný povelování, protože na tom závisí jeho i pánův život... Se psem určeným pro takový účely se nikdo nepárá. Pokud to pes posere, tak ho v lepším případě zmlátí. V horším zastřelí. K čemu by takovej pes byl? Není čas zabývat se pět let jeho výchovou...

Jenomže my se i z naprostých nul snažíme udělat někoho a jsme více či méně úspěšní. Cpeme psy všude, i do oborů, pro který nejsou určený. A tím se dostávám k foxteriérům.

stodolovic_smecka-32.jpgMyslím, že v hlavě foxla existují dvě oblasti:o). Jedna, která je naprosto oddaná páníčkovi a poslušná a ovladatelná a druhá, která je prostě foxteriéří. Většinu času se pohybují v té první - jsou to ťutíni, který fungujou tak, že by pro vás chcípli, ale pak se čas od času z mnoha důvodů dostanou do tý druhý - foxteriéří a pak není cesty zpět (aspoň pro tu danou chvíli). U mých foxlů za to může únava. Myslím tím únavu mozku:o), protože unavit tělo je věc celých dnů:o))). Když musí dlouho pracovat na mých "lidských" věcech (chůze u nohy, agility, běhání u kola, koneckonců ale i hra, kterou řídím já), tak se pak najednou vypnou a je konec. Potřebujou taky dělat svý "foxteriéří" věci. Myslím, že se musí realizovat tím svým způsobem, zapojit to jejich podělaný samostatný rozhodování a někde ho uplatnit - stopa...kam půjdu...doprava?...ne opačně...dobrý...tohle můžu přeskočit...ne, zabil bych se...nevadí, risknu to...au...támhle je...

Je to prostě forma relaxace. I my si ne vždycky vybereme dobře, při čem si odpočineme, takže se nám to nemůže dařit ani u našich psů a každý je na relax jinak senzitivní. Někdo vydrží makat věky, jinej se rozsype po dvou dnech...

Moji hovádi by potřebovali občas kompenzaci při práci v lese, která ale nijak nebaví mě. Navíc Bubu ten relax ještě jakž takž má, protože se může pohybovat navolno, ale Artýsek ne nebo jenom velmi omezeně a to nestačí. Pak čas od času přijde období, kdy Arturek nefunguje, protože je prostě ve foxteriéří části a tam pro mě není místo. Navíc jsou činnosti, před kterýma se do Foxteriérova schovává. Někde něčím jsem to zkazila, ale nezastřelím se z toho, ne? Aspoň mám co napravovat:o))).

No a pointa je, že některý psi relaxujou právě při těch "lidských" věcech. Prostě se v tom najdou a pak je to labůžo:o))).

Na foxla (jak ho znám já podotýkám) nebude nikdy spolehnutí. Nejde předpovědět, kdy Foxteriérov zvítězí a pes si začne dělat "co chce". Je to jeho rozhodnutí a tihle malí hajzlíci bývají natolik silné osobnosti, že se dokážou prosadit i proti rutině i proti milionkrát vypáleným věcem. Teď si prostě nesednu, i když cvik má vysokou hodnotu a před tím jsem ho milionkrát udělal správně! Teď jsem v hlavě jinde, nerušte.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA