Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jezero Most + Wotrafka

8. 8. 2012

Zase nás chytli, když jsme se chtěli dostat až k vodě. Hlídač je pán v Ladě Niva, kterej se vždycky zjeví odnikud. Říkal, že je to majetek Dolů a že se k vodě nesmí a pak taky povídal o tom, že se jim to tam nějak nepovedlo. Přirovnal to k hromádce mouky, do který vyhrabete důlek a nalijete mlíko. Co se stane? Jim se hroutí břehy do vody. Hladina by měla být ještě tak o metr vejš, ale přestali napouštět, protože je to nestabilní. Šel s náma i Wotrafka a zvládnul to bravurně. Doma se nažunkal a padnul pod stůl jako kus cihly.

Wolfíček je už fakt dědeček. Bude mu dvanáct, ale protože je celej bílej, tak to není poznat. Poznat to je, když jste s ním dýl. Jednak už je trochu slepej a hluchej. Na oslovení se vždycky otočí, ale teď už musíte trochu zatlačit na hlasivky:o))). A jednak ho trápí kožní alergie a takový divný chování - líže se do krve kdekoliv si dosáhne. Packy ho trápily vždycky, ale nedávno si začal lízat i stehna a na to já se nebudu koukat. Prostě jsme napochodovali k zvěrolékaři, koupili trychtýř kolem krku a nasadili mu ho. Proti Artýskovi je Wolfík jako plastelína. Chvíli protestoval, ale pak se s tím prostě smířil. Na zadní packy si pořád dolízne a ať si - jestli ho to svědí, ale ty stehna ho nenechám si vyblízat do mrtva. Nijak se nebouří, takže to s tím svěděním nebude tak zlý a žije s krunýřem. Má ho v noci na spaní a přes den, když je sám nebo když ho nemůžu hlídat. Venku ho netrápí nic. S našima trotlíkama vždycky rozkvete a omládne a běhá jako mladík. Taky žere samotný granule bez dochucování a cvičí:o). V noci chrápe jako dřevorubec a kňouká ze sna.

Někdy mi je líto, že jsme ho tak prošeredili. Byl by skvělej na cokoliv.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA